Ukrajina: Majdan? Uniklé dokumenty ukazují, jak to bylo, píše Spencerová. Šokující čtení
„Jen malá připomínka pro zdejší komentátory, kteří měli v době Majdanu naprosto přesvědčivě jasno ve věci podmínek procesu barevné revoluce jako nástroje k nastolení ‚demokracie' na Ukrajině. Do demonstrantů i do Berkutu stříleli najatí odstřelovači. Smyslem bylo pochopitelně uvést ukrajinskou veřejnost do varu,“ uvedl k tomu Martinek.
„Střílení do davu, jak na Bertut, tak na civilisty, je spolehlivým startérem revoluce. Atmosféra vyhrocená násilným aktem umožňuje označit vládu za orgán terorizující obyvatelstvo, zvířit proti němu světové veřejné mínění, zavést sankce, dostat ji pod tlak a následně pochopitelně v intencích revolučních opatření tuto legitimní vládu odstranit. Potom narychlo povolat nějakého toho národního spasitele (měl jím být třeba i boxer Kličko) a na konci toho divadla pochopitelně prosadit zájmy vnějších zúčastněných stran,“ dodal Martinek.
„Postavy jako Biden nebo Nulandová jsou samozřejmě ve hře důležité. Ale podstatnější je mechanismus těchto „revolucí“. Majdan je ukázkový příklad, jak se taková ,revoluce' dělá. A dnešní stav Ukrajiny je také ukázkovým příkladem, jaké má zhruba obvykle výsledky. Dobré vědět. Když vám někdo podobný, v košilce nápadně připomínající ostré chlapce ze Sturmabteilungu, začne z pódia mumlat o ohrožení zdejší demokracie a potřebě sesadit legitimně zvolenou vládu,“ uzavřel.
Zdroj: Facebook/David Martinek
„Před šesti lety vyvrcholila ukrajinská krize střelbou, při které na kyjevské Institutské ulici zahynuly desítky lidí. Následující den prezident Janukovyč podepsal dohodu s opozicí, která měla krizi vyřešit: Ukrajina se měla vrátit k ústavě z roku 2004, měla vzniknout nová vládní koalice, měly být vypsány předčasné volby,“ poznamenává Spencerová ve svém komentáři .
„Je jasné, že k podpisu dohody přinutili prezidenta právě události na Majdanu, stejně jako Majdanu naopak poskytly záminku k tomu, aby dohodu ani nezačal naplňovat. Ve finále vše vyústilo do dobře známých událostí na Krymu, na Donbasu a v dalších oblastech jihovýchodní Ukrajiny. A do hluboké politické krize mezi Západem a Ruskem,“ pokračuje s tím, že doslovný kohoutek na všechno byl stlačen skutečně 20. února v Kyjevě.
Následně uvádí podle jejích slov propagandistické mýty o zločinném Janukovyčově režimu, který nechal zmasakrovat klidné demonstranty, aby je vystrašil.
Viktor Janukovyč. Zdroj: TASR
„Tyto mýty oficiálně převzala i ukrajinská justice, která z masakrů až dosud viní výhradně členy policejních oddílů Berkut, i když jim ani po dlouhých šesti letech není schopna žádnou vinu dokázat. Stejně jako není schopna vyvrátit tvrzení, že první výstřely na Majdanu nevypálila policie, ale naopak, že vyšly z řad demonstrantů,“ dodává.
Uvádí také jména lidí, kteří na Majdanu zabíjeli jako první.
„Nyní, u příležitosti šestého výročí masakru na Majdanu, kdosi do médií vypustil plný seznam tehdejší lvovské skupiny střelců, jak ho Horbaťukovi vyšetřovatelé poskládali. Obsahuje 34 jmen. A snaha o uchování postmajdanovského politického řádu dodnes brání jejich potrestání. Na základě vyšetřovacích dokumentů však lze přesto konstatovat, že odpovědnost za masakr padá na ty, kteří ho vyprovokovali střelbou z budovy konzervatoře, tedy že to účastníci Majdanu nesou hlavní vinu za vše, co následovalo, shrnuje Strana.ua,“ dodává Spencerová s tím , že otevřenou zůstává otázka, zda jednali z vlastní iniciativy nebo zda plnili příkaz.
0 Komentáře